V bankách nám spí více než 2 biliony korun
V bankách leží českým klientům přes 2 biliony korun, to je více než 2 tisíce miliard. S Davidem Grézlem dnes o tom, proč tak obrovský balík necháváme bankám k dispozici za nulové úroky.
Davide, proč Češi nechávají v bance ležet tak obrovské množství peněz?
Nabízí se odpověď, že jde o tu nejjednodušší cestu. Největší problém je v tom, že většina těchto peněz leží v bankách trvale. Nejde o oběživo, které slouží pro běžný provoz, jako jsou například platby na trvalé příkazy a výběry, ale jedná se zejména o peněžní zůstatky celých rodin a mnohdy i o jejich kompletní úspory. Lidé často slyší na garanci, tady ale pozor, bankovní vklady nejsou pojištěné do nekonečna, ale jen do výše 100 tisíc eur. Banka Vám vždy nabídne úrok, který začíná číslem nula. Často zapomínáme na inflaci, která se v horizontu 10 let pohybuje někde mezi 2,5 % – 3 %. Ta Vám tak ležící peníze na nulovém úroku jednoduše sžírá a peníze ztrácejí na hodnotě. Z důvodu nízké finanční gramotnosti se lidé bojí a vlastně ani sami neví, kde jinde, než v bance, peníze mít.
Je toto doménou Čechů, nebo tento problém platí i v jiných zemích?
Obecně platí, že čím více vzdělaná společnost, tím je vyšší i její zájem o vlastní finance. Na západ od nás se lidé více zajímají o vlastní peníze, investice a také myslí na penzi. V mezinárodním průzkumu společnosti NN jsme na žebříčku finanční gramotnosti skončili na třetím místě. Bohužel od konce. Za námi se umístili už jen Slováci a Mexičané, což je přesný obraz toho, jak Češi dnes rozumí svým vlastním penězům.
Co s tím tedy mají lidé dělat?
Určitě by se měli o své finance začít zajímat. Cest je několik. Lze hledat informace na internetu, číst finanční deníky, využít služeb finančních poradců, institucí, nebo se vzdělávat sami.
Kolik peněz bychom tedy v bance měli nechat takzvaně ležet?
Ležet určitě žádné, platí ale mechanismus, který říká, že 3 až 4 měsíční příjmy rodiny by měly být k dispozici v bance pro okamžitý výběr. Nenadálé události jako prasklé topení, rozbité auto, zničený spotřebič apod. dokáží rodinný rozpočet potrápit a pokud mám v bance tyto peníze k dispozici k okamžitému výběru, banka plní svoji funkci. Dále je to o celkovém rozdělení portfolia, kde by měly být rezervy krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé.
Kam tedy peníze dát?
Produktů je na trhu dostatek. Dnes podceňované stavební spoření, dluhopisové produkty, doplňkové penzijní spoření nebo produkty peněžního trhu. Všechny tyto nástroje mohou být velmi konzervativní ale zároveň mohou mít velmi zajímavou výkonnost, porazí inflaci a rozhodně získají svému investorovi více peněz než banka. Protipólem ke konzervativním nástrojům jsou pak velmi odvážná portfolia, která jsou akciově zaměřená na různé dynamické složky. Zde je však potřeba znalost a určení správného poločasu pro investiční horizont. Neexistuje jednotný návod, který bude platit pro každého. Důležité je, aby se člověk dokázal zamyslet nad vlastními penězi a pak se dá velmi dobře nastavit poměr jeho portfolia. Ve finále vždy platí, že ať se člověk rozhodne jakkoliv podle svého uvážení, vždy to bude lepší, než nechat peníze ležet v bance za nulu. V ČR bohužel stále platí pravidlo „Čemu nerozumím, toho se bojím a do toho neinvestuji“ – řešením je tedy vlastní povědomí o svých financích.
Mluvil jste o časových horizontech vlastních financí, jak tomu máme rozumět?
Naprostým základem je stanovit si časové horizonty. To znamená, že vím, kdy se svými penězi potřebuji pracovat. Krátkodobý horizont = to, co potřebuji hned, mám v bance pro okamžitý výběr. Střednědobý horizont = 3, 5 až 8 let. Dlouhodobý horizont = 10, 15 a více let. Platí, že čím delší investice je, tím vyšší výnos mohu čekat. I proto je jasné, že banka, která dává okamžitou možnost výběru, nabízí také úrok, který začíná vždy nulou.
Jak se pohybují úrokové sazby u produktů které jsou střednědobého a dlouhodobého horizontu?
U střednědobého jsou reálné úrokové sazby 3 % – 6 %, což je 3x až 6x tolik co nabízí banka. Dlouhodobé produkty nabízí úrokové sazby 8 % – 10 %, někdy i přes 10 %.
Moje rada na závěr zní: „Nebojte se vzdělávat ve vlastních financích. Pro nás a naše děti jsou dle mého názoru tyto informace naprosto nepostradatelné. Těším se, že s těmi z Vás, kteří převezmou otěže do vlastních rukou se setkáme na některém z našich seminářů.“
Na otázky odpovídal David Grézl. Ve finančním businessu působí 18 let, je členem správní rady společnosti, ředitelem obchodního týmu a také aktivním lektorem Úvodního vzdělávacího semináře a semináře Péče o firmu.
